David Ohlídal - Prostějov

V létě roku 1999 jsem se vrátil do ČR na prázdniny ze Spojených státu kde jsem tehdy žil. Měl jsem jen necelé dva měsíce času na to abych se naučil maximum z létání. Absolvoval jsem individuální kurz následně dva SIV kurzy a pak ještě cross-country neboli termický kurz a strávil tak takřka 4 intenzivní týdny létáním. Když jsem se z nabitými zkušenostmi vrátil zpět do Států místní instruktor Chuck Smiht mi naši českou licenci neuznal. Na otázku kdy jsem poprvé letěl na paraglidingovém křídle jsem odpověděl po pravdě " to bylo už v roce 91" To že to bylo jen na křídle ušitém z igelitu s klouzákem šutru jsem si už nechal raději pro sebe. Instruktor chtěl vidět co skutečně umím. Po letu kdy jsem mu nad zemí ukázal základní akro manévry, které jsem se naučil na SIV a elegantním přistaní usoudil že mám na licenci "Competition Pilot" Takže tuším, že jsem asi nejrychleji zrozený závodní pilot :-) Do Národního týmu jsem se dostal v roce 2004 a s Tomem jsme projeli spousty závodů a dvakrát se stali Mistry Světa v paraglidingu v Australii 2006 a pak v Mexiku 2010. Myslím, že hlavní podíl na můj expresní start v paraglidingu a bezpečné létání vděčím skvěle zvládnuté technice a už tehdy špičkovému přístupu.

Roman Pavliček

Od dětství jsem dělal mnoho sportů závodně. Freestyle snowboarding a v létě downhill. K tomi pár koníčků jako je modelářství a s tím i v koutku mysli sen o létání. O Paraglidingu jsem věděl, ale vždy na něj koukal jako na hrozně nudnej a pomalej sport. Když jsem se poznal s Vítkem Ludvíkem Redbull fotografem, který už tou dobou létal několik let a poslouchal jeho zážitky, pochopil jsem, že to určitě chci zkusit. Ze zkušeností z ostatních sportů vím, jak je důležité, pokud chcete dělat věci správně, najít si dobrého učitele. Od Vítka jsem dostal kontakt na Tomáše. Razím zásadu, že se žák může naučit od učitele jen do jeho úrovně, takže jsem doufal, že výběr České Školy létaní bude správný. Nemám zkušenosti z výcvikem v ostatních školách, takže mužů porovnávat jen to co vidím na kopcích. A to že v podstatě všichni z našeho kurzu umíme ovládat padák lépe, než většina pilotů kolem jsem si všiml hned. Po roce létání jsem z Tomášem vyrazil zkusit první závody a .. na Mistrovstí Česke Republiky a hned s toho bylo 2 místo v kategoriii EN-B padáků. Pak jsem s Tomasem vyrazil na dva SIV kde jsem se naučil základ akrobacie a velice se posunul v bezpečnosti a hlavně jsem měl jistotu, že křídlo opravdu řídím a mohl jsem přejít na výkonější křídlo EN-C Sigma. Na té jsem pak v 2017 po třech letech létaní vyhrál v Makedonii prestižní kategorii a stal se Mistr České Republiky v EN-C

Ondra Tkadlec - Holešov

Do České školy létání jsem se dostal náhodou po polovině mé první odlétané sezóny. Základní kurz jsem dělal u jiné školy. Byl jsem ve fázi, kdy jsem uvažoval, zda je paragliding sport pro mě. V té době jsem měl za sebou spíše jen slety, ale nejhorší bylo, že jsem létal v nejistotě a se strachem. Náhoda chtěla, že jsme se s Tomášem potkali když měl výuku. A já si uvědomil, že spoustu věcí které tam učili vůbec neznám. Tak jsem znovu nastoupit do základního kurzu u České školy létání. Tam jsem získal jistotu v ovládání křídla osvojil si základní náviky tréninkem groundhandlingu a v kombinaci se skvěle podanou teorií jsem získal v létání to pro mě nejcenější jistotu a důvěru v sebe. Od té doby se mé letové "výkony" výrazně posunuly, ale nejcennější věcí, kterou jsem na kurzu získal je radost z létání beze strachu a za to velký dík.

Martin Onderka - Olomouc

Na Dolní Moravu jsem přijel společně s dalším účastníkem kurzu a ubytoval se na bývalém mlýně, který lákal už z fotek na internetu. Velikánská zahrada ohraničená z jedné strany řekou Moravou a z druhé lesem. V pokoji vše ve dřevě a všude po mlýně spousta detailů: jako mozaiky z rozbitých kachliček, dravý pták na záchodě, dveře, které zavírá závaží na ocelovém lanku, krb, venkovní gauč… >Ještě ten večer jsme se představili s Tomášem a Jirkou, kteří nás provázeli celým kurzem a hned jsme začali s teoretickou přípravou. Kurz se skládal ze dvou částí. V první bylo hodně teorie- aerodynamika, meteorologie, pravidla létání a praktická část probíhala na louce s malými padáky. Jsou o polovinu menší, rychlejší, živější. S menším odporem při zvedání( bezpečnější ve větším větru a přitom návyky jako s klasickým padákem). 2.část kurzu proběhla s měsíčním odstupem ve velkých horách. Další letovou sezónu jsem se zapsal na pokračovací kurz (termické létání). První přelety v horách velikosti Tater. Třetí rok jsem prošel SIV kurz, který dal obrovskou důvěru v padák a pocit, že létám bezpečně. Takové byly mé začátky a děkuji Tomášovi, že je mým průvodcem mezi zemí a základnou mraků a že se na padáku cítím bezpečně a užívám si tento krásný sport.

Kristýna Takáčová

Česká škola létání mě naučila to nejdůležitější, jak bezpečně odstartovat v silných i slabých podmínkách a jak bezpečně přistát. Na kurzu se mi hodně líbilo že se dbalo na groundhandling a díky tomu jsem na startu neměla problémy. Také byl super individuální přístup, každý se učí jinak rychle a Tomáš se snažil vždy kurz přizpůsobit tak aby nebránil v progresu těm co se učí rychleji ale i naopak dát dostatek času a prostoru těm co ho potřebovali aby se vše na kurzu krok po kroku naučili. Za mě mi česká škola dala dobrý základ do letání a za to díky.

Tomáš Brauner

Ahoj kamarádi a přátelé. Budu velmi rád, když mi napíšete svoje hodnocení z kurzu nebo tandemového létání. Rád se s Vašemi dojmy podělím. tomas@easyfly.cz